Aktuálně
Stále žiju, nebojte se... :D
Albatros po deseti letech vydá další díly Divokých koček! Teď už můžu umřít v klidu... :'D
Nyní jsem i na Wattpadu
----------------------------------------------------

Březen 2011

Jack London - Bílý tesák

18. března 2011 v 20:55 Čtenářský deník
Autor: Jack London
Ilustrace: Lubomír Kupčík
Nakladatelství, rok vydání: Albatros 2008
Literární forma: dobrodružná próza


Plány do budoucna

9. března 2011 v 16:59 | Inka |  Realita všedního dne
Když jsem si před rokem založila blog, říkala jsem si, že to bude sranda mít vlastní webové stránky. Ale opak byl pravdou. Nevěděla jsem, co mám dělat a co na ty stránky vůbec psát. Až poslední dobou jsem nad tím dost přemýšlela...
V co nejbližší době bych chtěla zveřejnit svůj čtenářský deník (snad vám to pomůže), přibodou i texty nějakých písniček atd.. Mám spousty skvělých nápadů a někdy až moc fantazie.
Bude nějaký čas trvat, než tyto stránky přetvořím k obrazu svému. Ale doufám ve vaši podporu a trpělivost.

Dodatek 6.1.2012:
Plány se často mění a i já je trochu pozměnila. Na písničky se vykašlu, ty jsou tady, a čtenářský deník mě přepisovat opravdu nebaví XD Teď jsem posedlá výhradně Divokými kočkami, tak nic moc jiného nečekejte. Možná jen pár blbostí :)

Dodatek II. 3.3.2014:
Před několika týdny jsem blog částečně pozastavila... Co se týče Divokých koček - stále je mám ráda, ale už jimi nejsem tolik posedlá. Uvědomila jsem si, že přibývá více článků z mého života a DK pomalu ustupují do pozadí. Jistě, blog se vyvýjí stejně jako já. Stále jsem snílek, ale už ne tolik naivní a zcela ignorující realitu. Alespoň doufám. Nevím, kam tohle směřuje. Nevím, kam směřuji já. Ale věřím, že někam určitě.

Dodatek III. 24.7.2015:
Na tenhle článek jsem úplně zapomněla, ale pobavil mě stejně jako před rokem :D Myslím, že od loňského roku so toho moc nezměnilo. Divoké kočky zůstaly jen pouhou úsměvnou vzpomínkou. Nebo ne? Jeden příběh o kočkách teď příležitostně píšu - je to spíš takový fantasy paskvil - ale ten prozatím zůstává v mém počítači. Obávám se, že tato éra je dávno pryč. Na blog zajdu jen občas, když mě napadne nějaká ta geniální myšlenka, o níž se musím se světem podělit. Píšu, protože mě to baví, osvobozuje mé myšlenky, protože chci. Životu zdar přátelé!

Flag Counter