Aktuálně
Stále žiju, nebojte se... :D
Albatros po deseti letech vydá další díly Divokých koček! Teď už můžu umřít v klidu... :'D
Nyní jsem i na Wattpadu
----------------------------------------------------

Karel Hynek Mácha - Máj

15. srpna 2011 v 19:06 |  Čtenářský deník
Autor: Karel Hynek Mácha
Ilustrace: Jan Zrzavý
Nakladatelství, rok vydání: Státní nakladatelství dětské knihy, 1964
Literární forma: lyrickoepická báseň
Počet stran: 55



Informace o autorovi:
Karel Hynek Mácha (16. 11. 1810 Praha - 6. 11. 1836 Litoměřice) byl český básník a prozaik, představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie. Vystudoval filozofii a práva. Byl též zručný malíř a herec ochotnického divadla. Proslavil se jak svým životem, tak dílem, jemuž dominuje lyrickoepická skladba Máj (1836), jedna z nejvydávanějších českých knih. Po jeho smrti vyšel román Cikáni a povídka Márinka. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Hynek_Mácha)

Hlavní postavy: Vilém, Jarmila

Obsah:
V předvečer prvního máje sedí Jarmila na břehu jezera a vyčkává na svého milého Viléma. Z člunu, který sleduje, však Vilém nepřichází, ale přichází jeho přítel. Sděluje Jarmile, že Vilém bude příštího dne popraven pro zavraždění svého otce, kterého však neznal. Vilém byl v mládí vyhnán otcem z domova, dal se mezi loupežníky a zabil svůdce své milé, netušil však, že je to jeho otec.
Vilém je ve vězení a přemýšlí o svém životě. Venku se chystají duchové na místě popravy, aby mezi sebe přivítali duši odsouzeného. Ráno z města vychází průvod vojska s odsouzeným. Když Vilém stojí na popravišti, rozhlíží se naposledy po krásné krajině a loučí se se všemi. Byl sťat a jeho kusy těla byly potom vpleteny na kůl. Opuštěná skupina loupežníků pro něho velmi truchlí.
Po letech se básník (Hynek) vrací tímto krajem a zastavil se na místě popravy Viléma. Lituje jeho ztraceného života a srovnává svůj život se životem Viléma. I básník byl životem a láskou zklamán.

Citace z knihy:
Byl pozdní večer - první máj -
večerní máj - byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 WojtaCZ WojtaCZ | Web | 6. září 2011 v 19:44 | Reagovat

Hezký stránky =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Flag Counter