Aktuálně
Stále žiju, nebojte se... :D
Albatros po deseti letech vydá další díly Divokých koček! Teď už můžu umřít v klidu... :'D
Nyní jsem i na Wattpadu
----------------------------------------------------

Listopad 2011

Jak je škola (ne)zábavná

29. listopadu 2011 v 21:15 | Inka |  Realita všedního dne
Ve škole se vždy tak stráášně bavím, že se mi z toho chce spát XD A jak mám v ruce tužku, čmárám po lavici. Většinou jsou to opravdu jenom čmárance, hvězdičky a samé blbosti. Už třikrát jsem tu lavici měla celou počmáranou....... a pak přišla uklízečka a umyla ji! Tentokrát jsem si ale nakreslila kočičí oko a jestli ho někdo smaže, budu vraždit!


Ne, takhle to fakt nevypadá! XD Trochu jsem si pohrála s Corelem. Nedokážu namalovat dvě oči stejného tvaru a velikosti a v mé lavici jsou mikroskopické díry, stopy po předchozých majitelech. Takhle:



Jo, škola je opravdu zábavná...

Příběh Diamantového klanu - 4. část

28. listopadu 2011 v 16:45 | Inka |  Diamantový klan

Zima, Jiskra, Doubek a Tajemný vešli do tábora a zamířili k Placaté skále. U jejího úpatí seděli Diamantová hvězda a Noc a vážně diskutovaly. Když kolem nich procházeli Tajemný a kulhající Doubek, udiveně se na ně zahleděly. Tajemný kývl na pozdrav a vedl učedníka dál k léčiteli. Zima s Jiskrou se usadily v uctivé vzdálenosti od obou koček a čekaly, dokud jim velitelka nedala mávnutím ocasu znamení, že mohou přistoupit. Tázavě střihla ušima a Zima spustila: "Jiskra s Doubkem našli tulačku lovící na našem uzemí a trochu se s ní poprali." Diamantová je zamyšleně pozorovala.
"Takže je to pravda, tuláci se vrátili a začali lovit na našem území," zamumlala Hvězda, "zajdi se, prosím, podívat na Doubka," obrátila se na svou věrnou přítelkyni a Noc s přikývnutím odběhla.
"Musíš být vyděšená...," zašeptala směrem k učednici.
"Ani ne, podařilo se nám ji vyhnat," namítla kočička a celou událost pečlivě vylíčila. Velitelka se musela usmát. Tak malá a už má tolik odvahy. Ale právě odvaha bez rozumu ji může dovést do záhuby. Zatřepala hlavou, aby zahnala negativní myšlenky. Její klan je přeci silný! A Hvězdný klan při nich stojí. Jen toulavky jí dělaly starosti. Musí to oznámit. Vyskočila na Skálu a začala svolávat klan.

Noc obešla Placatou skálu a prošla kapradinovým tunýlkem zpevněným větvičkami na mýtinku, kde sídlil Keřoočko. Když vešla, seděl na druhém konci u malé skalky a pozoroval Toulku ošetřující Doubkovu ránu. Tajemný postával vedle nich a na něco se vyptával. Noc k nim přistoupila a posadila se vedle Tajemného.
"Bude v pořádku," prohlásila léčitelská učednice, když skončila, "jen si pár dní poleží."
"Budu hodně pozadu s výcvikem." posmutněl Doubek. Jeho učitel do něj povzbudivě šťouchnul hlavou.
"Až se uzdravíš, rychle to doženem a pak se staneš válečníkem a dostaneš své válečnické jméno!" Tajemný dobře věděl, že je to Doubkovo nejvetší přání, stát se dobrým válečníkem a bojovat po boku ostatních za svůj klan. Kocourek zasněně přikývl. Představil si, jak drží vigilii a celý klan provolává jeho jméno. Jednou ten den přijde a on dokončí výcvik.
Tok jeho myšlenek přerušil hlas Diamantové hvězdy.
"Důležité oznámení?" podivil se Keřoočko. "Co se může dít?"


Nejoblíbenější knižní postava - Ohnivé srdce

27. listopadu 2011 v 23:42 | Inka |  Ze světa Warrior Cats
To bude zajímavé....... píšu sice až na poslední chvíli, neboť jsem nemohla vymyslet nic smysluplného, ale lepší pozdě, než nikdy, ne?

Obrázek kočky

27. listopadu 2011 v 22:00 | Inka |  Realita všedního dne
Neměla jsem co dělat, tak jsem nakraslila kočku. Já vím, že to není nic moc a navíc nemám skenr, takže je to jen vyfocené, ale co se dá dělat XD.


Příběh Diamantového klanu - 3. část

26. listopadu 2011 v 23:12 | Inka |  Diamantový klan

Noc stála uprostřed tábora a sledovala Mraka se Severní září, kteří k ní mířili. Právě se vrátili z první hlídky a měli jí předat zprávu.
"Zkontrolovali jsme východní část," hlásil Mrak, "podél hranic i hlouběji v našem teritoriu vše v pořádku" Severní zář přikývla na souhlas. Zástupkyně velitelky jim poděkovala a vyrazila z tábora zkontrolovat západní část spolu s dalšími dvěma válečníky. Rozeběhla se lesem směrem k severu, až doběhla k potůčku. Kousek za ním hraničí území Diamantového klanu s územím Smaragdového klanu. Noc zavětřila. Neucítila nic neobvyklého, vše bylo v pořádku. Běžela po proudu zurčící vody. Několikrát se jí do cesty připletl pařez nebo skalka, párkrát se od potoka vzdálila. Byla asi v polovině cesty k řece, když ji do čumáku uhodil neznámý pach. Smykem zastavila a začala prozkoumávat okolí. Ano, byl to kočičí pach, ale proč jí přišel tak neznámý? Tohle nebyl pach klanové kočky! Ale to přeci není možné! Komu jinému by patřil? Pak se jí v hlavě začala rýsovat teorie… To je nemožné! Tuláci byli vyhnáni z našeho teritoria už před mnoha úplňky! Otočila se a vracela se do tábora.

Tajemný se protáhl mezi malými borovicemi a stanul na malém paloučku, jen tak velkém, aby stačil pro výcvik dvou učedníků. Na jeho druhém konci seděla krásná bílá kočka s namodralou tlapkou. Když ho spatřila, přestala si čistit kožíšek a zvesela mu vyšla vstříc. Otřela se mu o bok a kocour spokojeně zavrněl.
"Ahoj, Zimo," pozdravil a dotkl se čumáčkem toho jejího, "kde jsou naši učedníci?"
"Nevím," pokrčila Zima rameny a odebrala se na své původní místo, "ještě nepřišli."
Tajemný se zamračeně usadil vedle ní a nepřítomně se zahleděl do lesa. Už by tu přeci měli být! Co je mohlo tak zdržet? Jako odpověď na jeho myšlenku se kousek od místa, kde seděl, ozvalo zašustění a z lesního podrostu se vynořila udýchaná Jiskra s kulhajícím Doubkem v zádech.
"Co se stalo?" nadskočila polekaně Zima. Jiskra s Doubkem se na sebe podívali a pak spustili jeden přes druhého.
"Tak dost! Nerozumím vám ani slovo!" zavrčel Tajemný. "Doubku?"
"Cestou sem jsme narazili na jednu tulačku," začal kocourek, "lovila na našem území! No… tak jsme se rozhodli ji potrestat." Tajemný se nadechl, jakoby chtěl něco říct, ale Jiskra nadšeně pokračovala: "Vyprášili jsme jí kožich! Měli jste vidět, jak prchala!"
" Vy jste se asi zbláznili!" vyjekl černý kocour a měřil si je nevěřícně pohledem.
"Bylo to od vás nezodpovědné," přidala se Zima. "Co kdyby se vám něco stalo? Co kdyby vás ta kočka zabila? Víte vůbec, jak to bylo nebezpečné pro učedníky, jako jste vy dva?"
Nastalo ticho. Bylo slyšet jen vítr v korunách stromů a zvuky drobných zvířátek ukrytých v trávě.
Jiskra stála celá zkoprnělá. Takovou reakci tedy vůbec nečekala. Asi byla hodně naivní, když si představovala, jak jejich výkon všechny ohromí. Tolik se těšila, až bude o jejich malém vítězství vyprávět. Zklamaně sklonila hlavu. Doubek vedle ní nervózně přešlapoval. Ve vzduchu bylo cítit napětí. Každý přemýšlel, co se asi bude dít dál. Až po nekonečně dlouhé chvíli zazněl do ticha mírný hlas Tajemného: "Jste oba v pořádku?"
"Ano," zašeptala Jiskra téměř neslyšně, "jen Doubek dostal pořádný kousanec do nohy."
"Alespoň, že tak," vydechla Zima.
"Měli bychom se vrátit do tábora. Diamantová hvězda by měla vědět, co se stalo a na Doubka by se měl podívat Keřoočko," odtušil Tajemný při pohledu na Doubkovu ránu, ze které stékaly kapičky karmínově rudé krve.
"Ale - "
"Žádné "ale", Doubku! I já poznám, že potřebuješ léčitele," ukončila Jiskra rázně Doubkovi námitky.
"Půjdeme," rozhodla Zima a skočila do lesa následována ostatními.


Příběh Diamantového klanu - 2. část

26. listopadu 2011 v 21:37 | Inka |  Diamantový klan

Učedníci dojedli a vyšli kapradinovým tunelem ven z tábora. Les příjemě voněl a v mechu se ještě třpitily kapičky ranní rosy. Dali se do uvolněného běhu a vesele skotačili. Doubek vyskočil a packou zachytil drobný cár pavučiny poletující vzduchem. Jiskra se zasmála a zrychlila.
"Počkej na mě!" funěl Doubek, ale Jiskra ho ignorovala a vběhla do vysoké trávy: "Chyť si mě!"
Doubek se zastavil. Může chvíli trvat než ji v té trávě najde. Rozhlédl se kolem. To je nápad! problesklo mu hlavou a začal šplhat na nejbližší strom. Usadil se na větvi a shlížel dolů. Téměř okamžitě uviděl pohybující se trávu a záblesk šedé srsti své kamarádky. Přeskočil na vedlejší strom, ocitl se přímo nad ní. Jiskra stála na místě a dívala se směrem, odkud přišla. Doubek se odrazil a dopadl jí na hřbet. Strhl ji na zem a oba se začali kutálet jako kulička chlupů. Zastavil je strom, který se jim postavil do cesty.
"Mám tě!" vykřikl Doubek v záchvatu smíchu a začal se sbírat ze země. Jiskra se oklepala, aby se zbavila hlíny, která se jí zachytila na srsti. "Ale málem jsem ti utekla!" namítla vesele.
"A Tajemný bude rozzlobený, pokud přijdeme pozdě!" mňoukl kocourek. Jiskra přikývla a vykročila za ním. Šli pomalu lesem, občas prohodili pár slov. Nad hlavami jim zpívali ptáci a pod nohama tiše křupalo jehličí. Najednou se Jiskra zastavila a nastražila uši. Uslyšela šustnutí a rychle se přikrčila k zemi. Doubek byl zmatený, ale napodobil ji.
"Poslouchej," sykla mu do ucha, "slyšíš to?" Doubek se zaposlouchal a opravdu to uslyšel. Otevřel tlamičku a zavětřil. Byl to zvláštní pach, takový ještě nikdy necítil.
"Je to kočka, ale není z našeho klanu," řekl Jiskře, "vlastně ani nepoznám z jakého je klanu."
Prostrčili hlavy kapradím a spatřili tmavě hnědou kočku s černými flíčky. Byla celá vyhublá a srst měla špinavou a slepenou do chuchvalců. Stála k nim otočená zády a plížila se k malé myšce. Podle toho, jaký nadělala hluk nebyla zrovna dobrý lovec.
"Myslíš," zašeptala, co nejtišeji Jiskra, "že je to tulačka?"
"Asi ano, ale nemá tu co pohledávat!" zasyčel Doubek.
"Proženeme ji!" navrhla Jiskra a oči se jí rozzářily.
"Cože?!"
"Pojď, bude legrace!" a začala se tiše plížit k lovící kočce, která si jich dosud ani nevšimla. Došla až k ní a pevně se zakousla do jejího ocasu. Kočka vztekle zavřeštěla a mávala ocasem ze strany na stranu ve snaze učednici shodit. Doubek vyskočil a přitisknul tulačku k zemi. Ale ona byla silnější. Rychle se postavila a Doubek odlétnul, ale Jiskry se ne a ne zbavit. Doubek se rozeběhl a vší silou do ní vrazil. Kočka zavrávorala a přepadla na bok. Učedník se jí pokusil dostat své drápy k břichu a flekatá bojovnice se mu zakousla do tlapky. Kocourek vypísknul a sekl ji do tváře. Jiskra se konečně pustila a tulačka se dala na útěk. Oba přátelé si sedli a ztěžka oddechovali. Když se jim trochu zklidnil dech, Jiskra radostně zavýskala a vyskočila do vzduchu.
"Viděl jsi to? Viděl si, jak utekla? Ta na nás ještě dlouho nezapomene!"


25 bodů, jak zjistit, že čteš moc Válečníky

22. listopadu 2011 v 19:12 | Inka |  Ze světa Warrior Cats
1) Stále hledáš, kdy vyjde další kniha
2) Pojmenuješ svou kočku válečnickým jménem
3) Pojmenuješ sebe válečnickým jménem
4) Myslíš si, že každá hnědá mourovaná kočka je kotě Tygřího měsíce
5) Dáváš si své jídlo na hromadu
6) Místo obvazu používáš pavučiny
7) Myslíš si, že tvé sny jsou věštby od Hvězdného klanu
8) Myslíš si, že tvoji rodiče jsou každý z jiného klanu
9) Zeptáš se, jestli můžeš jít k léčitelce, místo k doktorovi
10) Dokážeš odříkat celou první knihu bez myšlení
11) Nemáš rád/a pouliční kočky, protože pracují pro Uragána
12) Myslíš si, že by jsi měl/a mít učedníka
13) Zeptáš se svých rodičů, jestli můžeš jít každý úplněk na shromáždění
14) Chodíš na hodně RPG stránek válečníků
15) Zůstáváš aktivní na hodně RPG stránek válečníků
16) Říkáš silnici před tvým domem Hromová stezka
17) Chodíš okolo se značkou, která říka ke kterému klanu patříš
18) Celý den víc jak dvě hodiny mluvíš o Válečnícich
19) Pro své sourozence uděláš jmenovací ceremoniál
20) Když máš kašel, žvýkáš Šantu kočičí
21) Bojíš se Stínového klanu
22) Miluješ jednu kočku
23) Oznámíš svou večeři jako "čerstvá kořist"
24) Píšeš stránku "25 bodů, jak zjistit, že čteš moc Válečníky"
25) Právě tohle čteš XD

Přepsáno s doplněnou interpunkcí ze stránek: http://warriorscz.blog.cz/

Příběh Diamantového klanu - 1. část

21. listopadu 2011 v 18:51 | Inka |  Diamantový klan
"Hej, vy dva, vstávejte!"
Jiskra pomalu otevřela oči. Ve vchodu do učednického doupěte stál černý kocour a propaloval ji pohledem.
"Co se děje, Tajemný?" zeptala se opatrně.
Tajemný se podíval na kocourka sedícího vedle Jiskry. Doubek už byl také vzhůru, zíval a protahoval si tlapky. V doupěti bylo šero, slunce muselo být ještě nízko.
"Za chvíli vám začíná výcvik. Najezte se a potom se sejdeme na palouku."
Oba učedníci přikývli a tajemný válečník odešel.
"Co myslíš, že dneska budeme dělat?" přemýšlel Doubek cestou k hromadě kořisti. Každý si vzal jednu myš a už cupitali přes celý tábor k pařezu, kde spolu obvykle jedli.
"Nemám ponětí," mňoukla Jiskra s plnou tlamičkou. Kůstky malého zvířátka jí křupaly mezi zuby a do celého těla se jí vlévala nová energie a odhodlání.
Tábor se mezitím začal probouzet. Od školky se ozývalo pištění koťat a hlasy matek, které se je snažily utišit. Před šípkovým keřem se usadilo několik starších a začali se vyhřívat na sluníčku. Za Placatou skálou se z kapradinového tunelu vynořila Toulka, léčitelská učednice, a zamířila pro potravu pro sebe a svého učitele. Uprostřed mýtinky se shromáždili válečníci a Noc určila hlídky. Mrak se Severní září vyběhli z tábora splnit pokyny zástupkyně velitelky. Diamantová hvězda pozorovala dění usazená pod Placatou skálou a spokojeně přikyvovala. Chladný větřík jí pročísl srst a spokojenost vystřídaly obavy. Léto brzy skončí a přijde období padajícího listí a nakonec bezlistí. Musí včas zabezpečit svůj klan. Dny se pomalu krátí a sluníčko přestává hřát. Ale ještě je čas…


Fanweb Divokých koček

9. listopadu 2011 v 20:25 | Inka |  Ze světa Warrior Cats
Je to něco jako česká Warrior cats komunita :) Založila ho Misha a myslím, že je to moc dobrý nápad. Je to blog pro všechny fanoušky Divokých koček. Můžete tam posílat i své vlastní příspěvky. Rozešlete odkaz všem, co mají rádi Divoké kočky, ať se nás tam sejde co nejvíce.



Geniální nápad!

3. listopadu 2011 v 16:28 | Inka |  Hnutí za DIVOKÉ KOČKY
Dostala jsem úplně geniální nápad! Je to úplně primitivní, nechápu, že mě to nenapadlo už dřív! Tři měsíce přemýšlení a mě to napadne až teď! Jo, jde to se mnou z kopce :) Takže, napadlo mě, že bychom mohli udělat prezentaci o Divokých kočkách - myslím v PowerPointu - a poslat ji po e-mailu jako se posílají řetězovky. Co myslíte? XD

Leták je na světě!

3. listopadu 2011 v 0:58 | Inka |  Hnutí za DIVOKÉ KOČKY
Haló, haló. Slyšte, slyšte. To byl vtip, klidně neposlouchejte XD Chtěla jsem jenom říct, že jsem dokončila již zmiňovaný leták. Visí u nás ve škole a dnes - vzhledem k tomu, že už je čtvrtek - ho odnesu i do knihovny (včera byla zavřená). Neboť je potřeba, aby se první dva díly začaly prodávat, jinak Albatros nevydá zbytek série - což jsem již také zmínila :) Ale naše město je celkem malé a dva letáky nic nezmění a já nemám dost síly - ani času a barvy v tiskárně - na to, abych je rozvěsila po celé České republice. Budu potřebovat vaši pomoc. Do ničeho vás nenutím, ale uvědomte si, pro co to děláme. Pro Divoké kočky. Pro věc, která nás všechny spojuje. Pro věc, bez které by se většina z nás ani neznala. No, řekněte sami. Stojí to za to? Pokud mi chcete pomoct - a tím i Divokým kočkám - napište mi svůj e-mail do komentářů nebo na hnuti.za.divoke.kocky@seznam.cz a já vám ten leták pošlu. Můžete si ho upravit, jak chcete, nevím, jak se vám to bude líbit, nejsem moc velký myslitel :) (Nebo si můžete vytvořit svůj vlastní, nebo vymyslet jiný způsob, jak pomoci Divokým kočkám atd.)

Pokud se vám nezamlouvá ten e-mail, mám ještě tři další XD

Přihláška do nového klanu

1. listopadu 2011 v 19:59 | Inka |  Diamantový klan
Ahoj, kočky! Zakládám nový klan! Bude se jmenovat Diamantový klan (DiamondClan). Všichni zájemci o členství, hlašte se!
Můžete si vybrat jakékoliv postavení v klanu, kromě velitelky :)
Flag Counter