Aktuálně
Stále žiju, nebojte se... :D
Albatros po deseti letech vydá další díly Divokých koček! Teď už můžu umřít v klidu... :'D
Nyní jsem i na Wattpadu
----------------------------------------------------

Příběh Diamantového klanu - 2. část

26. listopadu 2011 v 21:37 | Inka |  Diamantový klan

Učedníci dojedli a vyšli kapradinovým tunelem ven z tábora. Les příjemě voněl a v mechu se ještě třpitily kapičky ranní rosy. Dali se do uvolněného běhu a vesele skotačili. Doubek vyskočil a packou zachytil drobný cár pavučiny poletující vzduchem. Jiskra se zasmála a zrychlila.
"Počkej na mě!" funěl Doubek, ale Jiskra ho ignorovala a vběhla do vysoké trávy: "Chyť si mě!"
Doubek se zastavil. Může chvíli trvat než ji v té trávě najde. Rozhlédl se kolem. To je nápad! problesklo mu hlavou a začal šplhat na nejbližší strom. Usadil se na větvi a shlížel dolů. Téměř okamžitě uviděl pohybující se trávu a záblesk šedé srsti své kamarádky. Přeskočil na vedlejší strom, ocitl se přímo nad ní. Jiskra stála na místě a dívala se směrem, odkud přišla. Doubek se odrazil a dopadl jí na hřbet. Strhl ji na zem a oba se začali kutálet jako kulička chlupů. Zastavil je strom, který se jim postavil do cesty.
"Mám tě!" vykřikl Doubek v záchvatu smíchu a začal se sbírat ze země. Jiskra se oklepala, aby se zbavila hlíny, která se jí zachytila na srsti. "Ale málem jsem ti utekla!" namítla vesele.
"A Tajemný bude rozzlobený, pokud přijdeme pozdě!" mňoukl kocourek. Jiskra přikývla a vykročila za ním. Šli pomalu lesem, občas prohodili pár slov. Nad hlavami jim zpívali ptáci a pod nohama tiše křupalo jehličí. Najednou se Jiskra zastavila a nastražila uši. Uslyšela šustnutí a rychle se přikrčila k zemi. Doubek byl zmatený, ale napodobil ji.
"Poslouchej," sykla mu do ucha, "slyšíš to?" Doubek se zaposlouchal a opravdu to uslyšel. Otevřel tlamičku a zavětřil. Byl to zvláštní pach, takový ještě nikdy necítil.
"Je to kočka, ale není z našeho klanu," řekl Jiskře, "vlastně ani nepoznám z jakého je klanu."
Prostrčili hlavy kapradím a spatřili tmavě hnědou kočku s černými flíčky. Byla celá vyhublá a srst měla špinavou a slepenou do chuchvalců. Stála k nim otočená zády a plížila se k malé myšce. Podle toho, jaký nadělala hluk nebyla zrovna dobrý lovec.
"Myslíš," zašeptala, co nejtišeji Jiskra, "že je to tulačka?"
"Asi ano, ale nemá tu co pohledávat!" zasyčel Doubek.
"Proženeme ji!" navrhla Jiskra a oči se jí rozzářily.
"Cože?!"
"Pojď, bude legrace!" a začala se tiše plížit k lovící kočce, která si jich dosud ani nevšimla. Došla až k ní a pevně se zakousla do jejího ocasu. Kočka vztekle zavřeštěla a mávala ocasem ze strany na stranu ve snaze učednici shodit. Doubek vyskočil a přitisknul tulačku k zemi. Ale ona byla silnější. Rychle se postavila a Doubek odlétnul, ale Jiskry se ne a ne zbavit. Doubek se rozeběhl a vší silou do ní vrazil. Kočka zavrávorala a přepadla na bok. Učedník se jí pokusil dostat své drápy k břichu a flekatá bojovnice se mu zakousla do tlapky. Kocourek vypísknul a sekl ji do tváře. Jiskra se konečně pustila a tulačka se dala na útěk. Oba přátelé si sedli a ztěžka oddechovali. Když se jim trochu zklidnil dech, Jiskra radostně zavýskala a vyskočila do vzduchu.
"Viděl jsi to? Viděl si, jak utekla? Ta na nás ještě dlouho nezapomene!"

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jiskra Jiskra | 28. listopadu 2011 v 15:19 | Reagovat

Super dobře jsme tu tulačku vyhnali :-D :-D

2 sněhová kožešinka sněhová kožešinka | Web | 29. listopadu 2011 v 14:42 | Reagovat

skvělé :-D

3 Inka Inka | E-mail | Web | 29. listopadu 2011 v 17:32 | Reagovat

děkuji :-)

4 Černá jiskra Černá jiskra | Web | 25. ledna 2012 v 15:40 | Reagovat

Ta prašivina jsem byla já? Já sem ale hustě utekla :D A promiň, že jsem tu nebyla takovou dobu, prostě nebyl čas. Promiň :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Flag Counter