24. ledna 2012 v 21:52 | Inka
|
Jiskra s Doubkem čekali před učednickým doupětem na své dva nové společníky. Mezitím se k nim přikradl Sokolík, nejstarší z učedníků.
"Tak jaký jste měli dneska den?" zeptal se a sedl si vedle nich.
"Nudný," odpověděl mu Doubek, "v táboře se nedá vůbec nic dělat!"
"Tak to jsi asi rád, že tu už zítra nemusíš být," smál se Sokolík.
Jiskra se jen přátelsky usmívala a pohledem sledovala dva kocourky, kteří k nim mířili.
"Ahoj," pozdravila, když k nim Prášek s Datlíkem nervózně došli, "já jsem Jiskra a tohle je Doubek a Sokolík. Tak pojďte dál."
Doubek se Sokolíkem kývli na pozdrav a všech pět učedníků vešlo do doupěte.
"Vítejte v našem malém království," pronesl slavnostně Doubek a s legračním úšklebkem se uvelebil vedle Jiskry, která se mezitím stočila do klubíčka. Sokolík si také lehnul a Datlík s Práškem se usadili naproti nim. Chvíli se na sebe mlčky dívali a pak všichni naráz propukli v halasný smích. Nikdo z nich ani pořádně nevěděl, proč se smějí, prostě se smáli.
"Jděte okamžitě spát!" strčil dovnitř hlavu Orlí spár, "Doubek s Jiskrou se zítra připojí k ranní hlídce, Sokolík půjde na lov a vy dva musíte mít taky energii na první den výcviku!"
Stříbrný vešel do velitelčina doupěte. Byl tu vlhký vzduch, ale jinak bylo teplo. Velitelka seděla uprostřed malé jeskyňky a o něčem přemýšlela. Když se tu objevil kocour, posunula se a naznačila mu, aby si přisednul.
"Volala jsi mě, Diamantová hvězdo?"
"Ano," odvětila, "musím s tebou mluvit." Počkala, až si Stříbrný udělá pohodlí a pokračovala: "Jistě víš, že máme málo válečníků. Sokolík trénuje již několik měsíců a já chci, abys zhodnotil jeho lovecké schopnosti. Pošli ho zítra na lov a sleduj ho. Potom mi podáš zprávu."
Kocour přikývl, že rozumí a chystal se odejít.
"Počkej!" zarazila ho ještě velitelka.
"Ano?"
"Dej si pozor na tulačky!"
Opěr přikývl a vyběhl ven. Snad se jim nic nestane,uvažovala ještě Diamantová.
Zima se Severní září vešla do válečnického doupěte. Černodrápka s Ohnivkou už spaly a tiše vrněly. Ostatní byli na hlídkách v táboře nebo podél hranic. Kočky se stočily do klubíčka a pohlédly na sebe.
"Ty té kočce věříš?" zašeptala Zima potichu. Samozřejmě měla na mysli Černou jiskru.
"Věřím Toulčinu úsudku." pokrčila její sestra rameny.
"Ale ta přeci věří každému!" zavrčela Zima.
"A ty bys ji neměla pomlouvat a jít spát," ozvalo se z rohu a Zima si všimla, že probudila Černodrápku.
"Promiň, jestli jsem tě vzbudila, jen říkám, že je Toulka možná trochu moc důvěřivá, nic víc."
"Uvidíme časem, co se z Černé jiskry vyklube, teď to nezjistíme," prohlásila Severní zář.
"Já myslím, že náš klan nijak neohrožuje," probudila se Ohnivka. Najednou se ozvalo zašustění, do doupěte vešel Stříbrný a diskuze byla ukončena.
"Co ti chtěla Diamantová?" zeptala se Černodrápka.
"Nic, jen mi nařídila, abych ohodnotil Sokolíkovi schopnosti," řekl a svalil se vedle ní.
"Určitě to zvládne," zamumlal z polospánku než usnul úplně.
krásné