
Sokolík vypráví: První malé dobrodružství
14. dubna 2012 v 17:05 | Inka | Diamantový klanNapsala jsem to jako úkol na češtinu (sloh-vypravování) 

Vítr šumí v korunách stromů a v trávě se třpytí kapičky rosy. Vzduch je prosycen svěží vůní a nikde ani náznak lidské civilizace. Již po mnoho generací v tomto lese žijí klany divokých koček podle svých vlastních zákonů.
Já jsem Sokolík, nejstarší učedník Diamantového klanu. Učíme se lovit a bojovat, aby se z nás mohli stát silní válečníci a abychom mohli chránit náš klan.
Přiznávám, že jsem nebyl zrovna nejhodnější kotě, moje matka se mnou měla dost trápení. Jednou byla opravdu tuhá zima, nebyl dostatek potravy a napadlo hodně sněhu. Moje malá sestřička se choulila u naší matky a odmítala si se mnou hrát. Hrozně jsem se nudil, a když zapadlo slunce, nemohl jsem z přebytku energie usnout. Zafoukal vítr, pročísl mi kožíšek a mě se v hlavě začala rodit myšlenka. Kdybych jenom na chvíli odešel z tábora, nemuseli by si toho hned všimnout… Pořád lepší než dřepět tady. A tak jsem se zvednul a potichu prolezl kapradím, které chrání tábor. Vmžiku se do mě opřel ledový poryv větru. Musel jsem přivřít oči a sklopit uši, aby mi do nich nenapadal sníh, ale šel jsem dál. Z dálky jsem zaslechl volání a věděl jsem, že už mě hledá polovina klanu. Udělal jsem sotva pár kroků a najednou za sebou slyším naši velitelku, Diamantovou hvězdu. Když jsem se otočil, stála tu i se třemi dalšími kočkami. Říkali mi, ať jdu zpátky, ale já se nechtěl vrátit. Unudil bych se tam k smrti! Zaprskal jsem a skočil na nejbližšího válečníka. Všichni překvapeně ztuhli a válečník, na kterého jsem se vrhnul, mě odrazil tlapou a seknul mě drápkem do obličeje. Když jsem odlétl do sněhu, Diamantová hvězda mě chytla za kůži na zátylku a vrátili jsme se do tábora. Byl jsem promrzlý snad do morku kostí a už neměl sílu se bránit. Vzali mě k léčiteli, a jakmile usoudil, že jsem v pořádku, vrátil jsem se ke své matce.
Bylo to takové mé první malé dobrodružství a dodnes mi zůstala nad okem jizva. Diamantová hvězda říká, že ze mě bude statečný a silný válečník!
Komentáře
Jj, co ti na to řekla učitelka?
Jinak moc krásné, fakt! ![]()


Wow, Sokolík vypadá na kotě, který sme chovali doma. Menoval se Timom, byl to nalezenec a ztratil se nám...
Liz, ten tvuj kočičák vypadá jako on, jenže on měl ještě černý proužky... Povaha stejná... Nemá reálnej základ (popř. nepřitoulal se k vám)? Jestli jo, tak je to náš Timonek...
Jinak je to hezký, hezky si mu vymyslela historii